Můžete být nejlepší, nebo nejlevnější

foto Jarušek úvodníkV průběhu prosince jsem si udělal malou tour po členských fitness klubech v Praze, které hlásají, jak jsou skvělé a většina z nich taky láká na nízkou cenovku. Nebyly to žádné oficiální návštěvy, prostě jsem jako potenciální klient vyzkoušel první vstup zdarma, který všechny nabízejí. Vyplynula z toho řada otázek. Třeba jak se proboha mohou uživit? Tento článek jsem napsal původně jako úvodník pro časopis Fitness Business, ale chci se o něj podělit i s vámi.

Malá statistika. Ve všech klubech, které jsem navštívil, byla opravdu nuda. Tam nešlo o klienta, o to, jak se cítí, nebo o snaze, aby ho to bavilo. Prostě bylo ze všech zoufale cítit, že potřebují naplnit klienty a je jim jedno, jak. V jednom jediném klubu se nám věnoval i někdo jiný než recepční, kde jsme měli za úkol vyplnit vstupní formulář (jako předpoklad získání vstupu zdarma). V jednom jediném klubu se prodejkyně snažila zjistit aspoň částečně moje potřeby jakožto zákazníka. A ze stejného klubu jsem pak dostal telefonát, jestli se stanu členem. Nikdo jiný se nezajímal u odchodu, jak se mi tam líbilo, nikdo se mě nesnažil vtáhnout dovnitř třeba tím, že by mě představil trenérovi a ten mi krátce zkusil ukázat, kde co je, nebo si se mnou zacvičil zdarma.

No dobře, já osobně nic z toho nepotřebuji, ale to, co kluby předvedly, je jejich běžný standard servisu. Základní problém tedy nebude v tom, jak nedávno hlásaly titulky celostátních novin, že „Klubové členství u nás nefunguje, pohořely i zahraniční kluby“. Základní problém bude v tom, že kluby si opravdu musí vybrat. Chtějí být nejlepší, nebo nejlevnější? Jiná možnost neexistuje, nebo je cestou do pekel.

Naprosto chápu, proč je neuvěřitelný boom tělocvičen s funkčním tréninkem, cross fit gymů a jiných zařízení vytvářejících nikoliv členy klubů, ale členy komunit. Cítil jsem se snad jako součást některého fitka, které jsem v rámci tour navštívil? Rozhodně ne. Ale s velkou pravděpodobností bych se cítil být součástí, kdybych poprvé přišel do cross fit tělocvičny. Ne proto, že jde o cross fit, ale proto, že to prostředí je motivující, lidé přátelštější. Komunita vzniká, jak by se mohlo zdát, tak trochu mimoděk.

Ostatně v prosinci jsem navštívil i jeden gym podobného ražení (street workout). Ani tam jsem se jako součást komunity moc necítil. To už je však trochu jiný příběh na analýzu, tak někdy příště.

A jeden tip na závěr: Zkuste se zamyslet nad tím, jak se cítí nový klient, který k vám přichází. Projděte si od začátku až do konce jeho „nákupní cestu“ a co se na ní děje. Pokud zjistíte, že je u vás stejná nuda, jako všude jinde, nesnižujte cenu, ale snažte se to změnit.

Karel Jarušek

Karel Jarušek
Dlouholetý marketér, obchodník, dříve osobní trenér, kterého opravdu baví pomáhat v podnikání osobním trenérům, fitness projektům, fitcentrům a studiím skupinových lekcí a ukazovat jim i jinou (lepší) cestu. V poslední době ho díky tomu někteří provozovatelé označují s humorem jako "Pohlreicha ve fitness". Má praxi ve fitness od roku 2003, působil 5 let ve vedení Balance Clubu Brumlovka, otevřel v roce 2012 Sulice Health Club a od roku 2009 pomáhá řadě fitness projektů u nás. 5 let vydával časopis Fitness Business a také jste jej donedávna mohli potkat ve vedení České komory fitness. Jeho cílem je pomáhat fit podnikatelům na cestě k úspěšnějšímu podnikání ve fitness, protože úspěšné podnikání v tomto oboru znamená více šťastnějších klientů.
Komentáře